zámek v Bělé pod Bezdězem - fotografie z roku 2007

R. 1304 založil Hynek Berka z Dubé na zástavním bezdězském panství město Bělá. Současně s městem pravděpodobně vznikla i zdejší tvrz. Gotická tvrz z poč. 14. století, do r. 1589 zástavním statkem. Berky z Dubé přestavěna na renes. zámek. Při dělení kořisti po zavraždění Valdštejna r. 1634 získal Bělou markýz František Caretto di Grano. I za Carettů se na zámku stavělo, především pro nápravu škod způsobených švédskými vojsky v letech 1634, 1641, 1643 a 1644. Františkův syn Ota Jindřich Caretta-Millesimo prodal roku 1678 Bělou Arnoštu Josefovi z Valdštejna, za nějž došlo k posledním barokním úpravám. Valdštejnové sídlili v nedalekém Mnichově Hradišti a bělský zámek zůstával bez využití. Po polovině 18. století stál finančními problémy tísněný hrabě Vincenc z Valdštejna u zrodu společnosti, která v prostorách zámku zřídila manufakturu na výrobu látek a textilních výrobků, vyráběly se zde také soukenické nástroje či tiskly obrazy. Za Arnošta Filipa z Valdštejna však byla manufaktura zrušena, zámek opraven a již roku 1789 znovu sloužil jako panská rezidence. Arnoštův syn Kristián nabídl zámek nově vznikajícímu lesnickému učilišti a od roku 1855 po pět desetiletí opouštěly brány zámku po celé Evropě proslavené lesnické školy. Po přemístění učiliště do Zákup roku 1905 byl zámek upraven na byty úředníků valdštejnského velkostatku a jeho převážná část slouží jako byty dodnes. V jihozápadním křídle bylo později zřízeno skromné městské muzeum.