První zmínkou o obci Vyšehořovice je zápis z r. 1178, kdy kníže Soběslav II. daroval popluží, původně patřící jistému Vratišovi, kapitule Vyšehradské. Kapitula zde založila nejstarší zachovanou stavbu kostel sv. Martina, který náleží do období přechodu mezi románským a gotickým slohem.
Z původního kostela vysvěceného r. 1329, se dodnes zachovala část ve zřícenině. Ve druhé polovině 13. století zde pravděpodobně novým kolonizačním vysazením vznikla vesnice s pravidelnou zástavbou. Při její jižní straně vystavěla kapitula výše zmíněný románsko-gotický kostel sv. Martina a při její severní straně byl vybudován poplužní dvůr s raně gotickou tvrzí, kterou tvořila vysoká hranolová věž v rohu menšího ohrazení. Tvrz je v současné podobě jen polozřícený rozlehlý, téměř čtvercový areál, obehnaný zdí a renesanční atikou. Uvnitř nalezneme zbytek paláce, místo po zbořené věži a zbytky renesančních traktů. Původně se ale jednalo o poměrně rozsáhlou stavbu o rozměrech 30x40 metrů, obehnanou vysokou zdí, uvnitř skrývající obytný palác, hospodářské budovy a vysokou věž. Tvrz byla chráněna příkopem. Palác byl umístěn těsně při západní hradbě. Přízemí obsahovalo střední chodbu a z ní přístupné dvě místnosti.
Pravděpodobně ve druhé polovině 15.stol. vznikla třetí středověká stavba Vyšehořovic - pozdně gotická zvonice, stojící západně od kostela v zahradě barokního statku. Sama tato poloha je velmi nápadná. Impozantní goticko–renesanční zvonice, čtyřboká mohutná stavba s velkými gotickými hrotitými okny a atikou, je jediná tohoto typu v Čechách. Zvonice fungovala až do r.1677, kdy vyhořela a stala se zříceninou.

foto František Vrbecký, duben 2010