V září 2010 byla v tichosti zbourána budova bývalého klubu Edison Garden mezi ulicemi Vlhká a Koliště. Zmizela tak další zajímavá stavba z období největšího rozvoje Brna. Na jejím místě má teď vyrůst – žádné překvapení to není – obchodní a administrativní centrum.

Před rokem vyšla na Fakultě architektury ČVUT publikace s názvem „Co jsme si zbořili“. Její autoři Benjamin Fragner a Jan Zikmund v ní mapují industriální stavby 19. a 20. století – továrny, pivovary, elektrárny, nádraží nebo skladiště – které byly v posledních deseti letech srovnány se zemí. Brno teď přispělo do tohoto seznamu další budovou.

Na místě zbořené budovy má nyní vyrůst obchodně-administrativní komplex připomínající tvar Edisonovy žárovky. Podle autorů návrhu proto, že na místě plánované stavby stála dříve elektrárna zásobující nedaleké Mahenovo divadlo. V tom se naštěstí mýlí. Bývalá parní elektrárna z roku 1882, která je nyní národní kulturní památkou, pořád ještě stojí – přímo naproti budoucí stavby. Zbořená budova na Vlhké, tehdejší Offermannově ulici byla postavena ještě dříve, někdy mezi lety 1850 a 1870, nejstarší záznam o ní je z roku 1873. V té době už objekt stál a sloužil jako skladiště.

Brno jeho demolicí přišlo o další doklad postupně mizející průmyslové éry. Nejsmutnější na celém případu ale je to, že se vlastně nic nestalo. Z pohledu památkářů z brněnského magistrátu i Národního památkového ústavu bylo všechno v souladu s platnými předpisy. Nový majitel se prostě rozhodl budovu zbourat a na jejím místě postavit administrativní komplex. A protože bývalé skladiště nebylo památkově chráněné a nestálo ani v zóně městské památkové rezervace, mohli památkáři demolici s klidným srdcem schválit.

Samozřejmě si nemyslím, že by skladiště na Vlhké mělo z architektonického hlediska takový význam jako Vaňkovka nebo třeba bývalá textilka na Křenové. Nechci se ani hádat o to, jestli na seznamu památkově chráněných budov být mělo nebo ne. Rozhodně si ale myslím, že mělo přinejmenším význam kulturní. Industriální budovy z druhé poloviny 19. století, jako je tato, prostě tvoří nedílnou součást historie Brna. Vznikaly v době jeho největšího rozvoje a jsou symbolem Brna jako moderního průmyslového města.

 textové podklady Ondřej Tejkal, foto František Vrbecký