Praha má zcela jistě světový unikát – kubistický kiosek v centru Prahy, který byl postaven ve 20. letech 20. století v blízkosti Hlavního nádraží v Praze. Ve Vrchlického sadech, v Bolzanově ulici, nedaleko rohu Opletalovy ulice. 

Lidé, mířící nejkratší cestou z Hlavního nádraží na Masarykovo, kiosek nemohou minout, a cestující postávající na tramvajové zastávce č. 5, 9 a 26 si ani neuvědomují, že vidí drobnou kubistickou stavbu, ve světě ojedinělou.

Jde o specifickou variantu „rondokubismu“ s typickou geometrickou ornamentikou. Původní projekt ani autor není znám, ale stavba připomíná řadu skic a návrhů podobných staveb, jež ve dvacátých letech vytvořil známý architekt Pavel Janák. Kiosek můžeme srovnat s dochovanými dvěma pavilóny arch. Josefa Gočára z let 1920-1921 s kubistickým dekorem z pestrobarevně mořeného dřeva, původně postavené pro občerstvení na Kbelském letišti, nyní přenesené do ZOO v Tróji. Český kubismus v architektuře je ojedinělým jevem v historii světového umění 20. století, takže dochovaná památka je naprostým unikátem. Kiosek má i tu hodnotu, že v této lokalitě mile dotváří životní prostředí a působí jako oživující prvek. Navíc prodejní stánky dnešní doby jsou vesměs provizoria bez architektonické a kulturní úrovně, Praha postrádá vhodnou drobnou architekturu, s ohledem na „génius loci“.

Kiosek byl v roce 1980 v havarijním stavu. (foto: archiv repro) 

Pro záchranu kiosku byl v roce 1980 nutný podstatný zásah, který měl odstranit vážné statické narušení celé stavby, neboť zadní strana byla téměř do poloviny zasypána zeminou a dřevěné trámy hrázděného zdiva byly tudíž zcela uhnilé a rozpadlé.

Kiosek se ve značném úhlu nakláněl dozadu, bylo jej nutné vrátit do původní vodorovné polohy, a to nejjednodušším, ale riskantním způsobem – zvednutí hevery.  

Pak bylo nutné, vykopání zničené podlahy, odstranění několika starých nátěrů (svazáci hnutí „Brontosaurus“), obnova celé střechy s novou vížkou (učňové pod vedením V. Čížka z učebního závodu Stavebních závodů Praha, provést novou vyzdívku spodních polí včetně betonování,

 nové omítnutí kiosku s naznačenými arkádami včetně vnitřků (zedník Pražského střediska L. Plíva), rekonstrukci štukových dekorativních reliéfů (štukatér a restaurátor ČFVU L. Počta), obnovu poškozených dřevěných částí kiosku včetně reliéfních řezeb vstupních dveří (restaurátor ČFVU F. Kratochvíl), a nové atypické rolety kryjící okna a dveře (pracovníci družstva INKLEMO).

Po skončení těchto rekonstrukčníchprací v létě 1981 se řešila původní barevnost kiosku.Sondážní průzkum nic nepřinesl, neboť povrh kiosku byl natolik zvětralý a zchátraly, že původní barevné odstíny nešlo bezpečně prokázat. Z výsledků průzkumu a z inspirace historickými podklady byla určena konečná barevnost a lakýrnickou úpravu provedli pracovníci závodu Potraviny Praha. Akce záchrany kiosku byla skončena v září 1981, kdy byl v původním vzhledu vrácen svému účelu jako prodejna Tabáku.
 

 Kiosek po rekonstrukci roku 1981. (foto: archiv repro) 

Kiosek v roce 2012:

a vandalové, kterým není nic svaté

Barevné fotografie: František Vrbecký, černobílé foto: reprodukce