Jdi na obsah Jdi na menu

Sedlčansko - stojí to za to

celina-2011-02.jpgVes Čelina je poprvé připomínána r. 1336 jako manský statek příslušný nejprve ke hradu Kamýk, později ke Karlštejnu. V 18. století zdejší statek drželi Machtové z Löwenmachtu, kteří si zde postavili jednoduchý zámeček a kapli sv. Jana Nepomuckého. V dalších letech se majitelé poměrně často střídali, od roku 1787 to byl Jan z Unwerthu, poté K.F. Perwolf, F.X. Jersík a od roku 1820 Kučerové. Za nich zámek vyhořel, roku 1831 byl obnoven v dnešní klasicistní podobě.

Roku 1893 zámek koupil ředitel Městské spořitelny pražské Gustav Adámek, jehož celina-2011-05.jpgpotomkům patřil až do poloviny 20. století, kdy byl Jaroslavu Adámkovi zabaven. Od roku 1950 jej k ubytování svých zaměstnanců užíval státní statek v Dobříši. Roku 1992 byl zámek spolu s přilehlým hospodářským dvorem navrácen vnoučatům Gustava Adámka Otakaru Adámkovi a jeho sestře Eugenii Vychodilové. Rekonstruovaná zámecká budova dnes slouží k bydlení majitelů a jako sídlo jejich zemědělského podniku Statek Adámek.

                                                                                                                                                                   

Křepenice
V roce 1580 koupil Křepenice spolu se Sedlčany Jakub Krčín z Jelčan. Využil své

trepenice-tvrz-2011-02.jpg

znalosti se zakládáním rybníků a postavil zde mohutnou renesanční vodní tvrz. Sídlil zde od roku 1590, kdy opustil rožmberské služby a věnoval se s oblibou alchymii. Dochovaly se zbytky renesančních nástěnných maleb s mytologickými náměty.

                                                                                                                           

Zámek Radíč je v soukromých rukou. V současné době probíhají rekonstrukce na radic-2011-05.jpgbudově zámku, v zahradách i na kapli Navštívení Panny Marie. Po jejich dokončení bude zámecký areál zpřístupněn trvale návštěvníkům. Avšak i přes probíhající rekonstrukce zámek otevírá své brány návštěvníkům pravidelně každý první víkend v měsíci v rámci kastelánských dnů v čase od 10–18 hod. Prohlídky s kastelánem probíhají každou celou hodinu. Zpřístupněny jsou i sály s nástropními malbami ze 17. století. Po prohlídce je možnost občerstvení a setrvání v zámeckých zahradách. Děti jsou vítány, je pro ně připraven dětský koutek s pískovištěm, domečkem a obří radic-2011-08.jpgtrampolínou. Jednopatrová barokní budova zámku je z konce 17. století. Obsahuje bohatou vnitřní štukovou výzdobu, zámek je obklopený neudržovaným parkem. V zámku přebýval po vyloučení z pražské univerzity kněz Bernard Bolzano, radic-2011-07.jpgitalský učenec a doktor filosofie.


Zámecké výklenky byly původně opatřeny sochami světců sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého od významného sochaře Jana Brokoffa z roku 1713. Později byly přeneseny na kamenný most přes Mastník a po té umístěny u blízké kaple.

                                                                                                                           

Zámek Osečany. Roku 1352 je v pramenech připomínán Jan z Osečan, jehož potomci drželi ves až do počátku 15. století. V jeho druhé polovině zde sídlili Osečanští

osecany-2011-01a.jpg

z Osečan, po nich od roku 1528 Břízští z Břízy a po nich Vojkovští z Milhostic. Osečanskou tvrz založil zřejmě již Jan z Osečan ve 14. století, poprvé je výslovně zmíněna až roku 1526. Snad Vojkovští z Milhostic ve druhé polovině 16. století tvrz přestavěli na renesanční zámek.

 

osecany-2011-16.jpgV dalších letech se majitelé opět střídali, roku 1622 bylo panství pro účast ve stavovském povstání zabaveno Adamu Řepickému ze Sudoměře. Zabavené panství směnil Albrecht z Valdštejna s Pavlem Michnou z Vacínova, jehož syn jej roku 1665 musel pro dluhy prodat Wolfgangovi Hennegovi. Nejspíše za něj byl zámek přestavěn barokně, později pro to díky častému střídání majitelů nebyly vhodné podmínky. Za Jana Václava Bubna z Litic (1733) byla v jižním křídle zřízena kaple sv. Anny s bohatě zdobeným vstupním portálem z nádvoří, v letech 1850-60 byl za Jany Tieglové z Lindenkronu byl zámek novogoticky přestavěn.osecany-2011-62.jpg


Majitelé se v rychlém sledu střídali až do roku 1928, kdy zámek koupil lékařský spolek s úmyslem zřídit zde ozdravovnu. V letech 1943-45 zámek byly Osečany vyklizeny a ocitly se v cílové ploše ostré střelby cvičiště zbraní SS.
Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes vypadá opuštěně, bez využití.

                                                                                                                             

 chlum-2010-06.jpg

Nejvýznamnější památkou Chlumu, obec je částí Nalžovic, je farní kostel sv. Václava. Původně gotická stavba ze 14. století byla barokně upravena v roce 1790. Zajímavé je křídlové schodiště se sochami sv. Gotharda a sv. Felixe, náhrobník s barokní vázou, socha sv. Antonína Paduánského a cínová křtitelnice, která stojí na třech nohách v podobě vousatých mužů, držících v rukou vousy a dole zakončených zvířecími tlapami s drápy. Kostel má mohutnou věž s dvěma poschodími a cibulovitou střechou.

chlum-2010-07.jpgObec Nalžovice naleznete v příbramském okrese severozápadně od Sedlčan, při silnici, spojující Sedlčany s Vltavou u Cholína a s Dobříší. Okolí s mnoha historickými památkami vyniká i mimořádnými přírodními krásami a není proto překvapující, že v katastrálním území Nalžovic vznikla již v roce 1933 národní přírodní rezervace pod názvem Drbákovské tisy. Toto území bylo v roce 1977 rozšířeno o sousední oblast Albertových (původně Bílých) skal. Rezervace zaujímá chlum-2010-10.jpgrozlohu 64,29 ha.

 

  

Nalžovickou obec tvoří osady - části obce: Nalžovice, Chlum, Nová Ves, Nalžovické Podhájí, Hluboká a Oboz. V celé obci je trvale hlášeno 545 obyvatel. V létě zde však pobývá 3 - 4x více lidí a to především v rekreačních zařízeních na Oboze a v Častoboři.

                                                                                                                            

Kňovice (či Knihovice, jak byly také někdy nazývány) jsou v pramenech poprvé uváděny v listině pražských křížovníků z roku 1333. Majitelé Kňovic se často střídali, až je roku 1542 Léva Zrucký knovice-2011-12.jpgz Chřenovic prodal Přibíkovi Břízskému z Břízy. Ten je připojil ke svému panství Osečeny a nevyužívaná kňovická tvrz zpustla.

Když roku 1611 Adam Felix Vojkovský z Milhostic prodal Osečeny, ponechal si Kňovice na kterých dříve při svém sňatku pojistil věno své manželky Ludmily, dcery slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan. Stará tvrz již byla neobyvatelná (pokud vůbec ještě stála), proto si Adam Felix postavil nové kamenné sídlo. Když roku 1628 pro víru odešel do exilu, prodal Kňovice horlivému rekatolizátorovi a pobělohorskému zbohatlíku hraběti Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho syn prodal Kňovice roku 1665 známému vědci, fyzikovi a doktoru medicíny Mikuláši Franchimontu z Frankenfeldu. Do podoby barokníhoknovice-2011-02.jpg zámku přestavěla zdejší sídlo pravděpodobně až jeho vnučka Anna Marie Viktorie, která Kňovice zdědila roku 1709. Byla to právě ona, kdo roku 1730 nechal postavit barokní kapli sv. Josefa, s velkou pravděpodobností je tudíž i přestavba sídla na barokní zámek jejím dílem.

knovice-2011-13.jpgAnna Marie se provdala za Václava Arnošta Malovce z Chýnova a Kňovice dostala věnem jejich dcera Anna Terezie (+1798) provdaná za Františka Václava Lipovského z Lipovice. Jejich syn Jan Vincent Lipovský z Lipovice prodal roku 1813 Kňovice Antonínu Wangovi, zřejmě některý z jeho potomků někdy ve druhé polovině 19. století upravil zámek novogoticky.

Od Wangů roku 1895 koupil Kňovice MUDr. Emerich knovice-2011-21.jpgMaixner, významný český internista, univerzitní profesor, v letech 1878-97 vrchní redaktor Ottova slovníku naučného. Jeho potomkům byl zámek roku 1948 zkonfiskován a v dalších desetiletích sloužil potřebám zdejšího národního výboru.

 Po roce 1989 se zámek opět navrátil do soukromých rukou a jeho současným majitelem je pražský podnikatel pan M. Hruda, který jej nyní rekonstruuje.

Záběry ze vsi Kňovice:knovice.jpg

                                                                                                                           

Obec Libín je část města Sedlčany v okr. Příbram, nachází se od Sedlčan 3,5 km.

 libin-2011-16.jpg

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Sedlčansko na Příbramsku

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář