Jdi na obsah Jdi na menu

obec Dobrš na Strakonicku

7. 12. 2010

dobrs-003.jpgDobrš leží 12 km západně od Volyně v okrese Strakonice ve výšce 710 metrů nad mořem.

Historie obce zasahuje do 14. století. Tehdy byla vladyckým sídlem Koců z Dobrše. Po řadě majetnických změn ji koupil v roce 1707 Adam František ze Schwarzenbergu a Dobrš se stala jednou z poddanských vsí statku Přečín.

Původně zde stávala gotická tvrz, která byla v roce 1421 zničena. Nová, renesanční tvrz zde byla postavena roku 1561. Ta se dochovala do současné doby.

dobrs-007.jpgDalší významnější památkou v Dobrši je původně románský kostel Zvěstování Panny Marie. Větší z obou dobršských pozdně románských kostelů vznikl před polovinou 13. století. Kolem roku 1320 prošel gotickou přestavbou (presbytář), údajně po polovině 14. století vznikla jižní kaple svaté Kateřiny. Kostel poškodili husité roku 1420, loď zaklenul Tommaso Rossi z Mendrisia (viz též Volenice, kostel sv. Petra a Pavla).

Západní předsíň pochází z 18. století. Kostel byl vždy bezvěžový, funkci zvonice plnila věž kostelíka svatých Jana a Pavla, poději kostelík celý . Mezi oběma svatyněmi stojí rozlehlá pozdně barokní fara. Mariánský kostel obklopuje funkční hřbitov s barokní kaplí a márnicí, u které roste nádherná lípa.
dobrs-017.jpgVnitřní zařízení kostela je převážně barokní, pozoruhodné jsou gotické nástěnné malby. V posledních 20 letech se kostel průběžně opravuje, došlo k novému pozoruhodnému zasklení oken presbytáře, v západní předsíni a před vchodem na hřbitov byla osazena výrazná sochařská díla Tomáše Vejdovského – Zmrtvýchvstalý Kristus a památník zdejšího barokního kazatele Ondřeje Františka Jakuba de Waldt (1683–1752).

 Z románské stavby se dochoval portál a část zdiva kostelní lodi.

 

dobrs-021.jpg

kaple sv. Jana a Pavla, dnes zvonice

 

dobrs-026.jpgPřed polovinou 13. století se kolem tvrze Koců z Dobrše formuje ves, ve které vyrůstá nejen kostel se hřbitovem, ale ze stejné doby zřejmě pochází i kaple na blízkém návrší (má s kostelem podobné stavební tvarosloví). U obce tak malé je velmi neobvyklé, že tu stojí hned dva románské svatostánky.

 

Kaple je jednolodní, původně románská (2. čtvrtina 13. století) stavba, s hranolovou věží na západě. Věž má v patře sdružená okénka, portál je v jižní straně lodi (podobá se portálu na nedalekém kostele Zvěstování Panně Marii v Dobrši). Uvnitř je kruchta na pilíři, která se otvírá do lodi dvěma oblouky, oltář barokní. Někdy se nehovoří o kapli, ale kostele – je možné, že tento svatostánek je starší, než vesnický kostel. Ten měl být postaven poté, co tato kaple (kostel) přestala kapacitně dostačovat.

V roce 1561 stavitel Tomáš Rossi z Mendrisia zaklenul kapli (stejně jako kostel ve vsi) novou dobrs-029.jpgklenbou. Z toho roku pochází také zvon (od zvonaře Brickího z Cimperka), který je v kapli nyní zavěšen. Jde o velmi unikátní řešení – stěny lodi byly zvýšeny o zvonové patro se vzpěradlovou konstrukcí, na kterou byl zavěšen tento veliký zvon. Stalo se tak zřejmě až v 19. století, kdy dosloužila dřevěná zvonice východně od kaple – tu zachycuje nejstarší vyobrazení vsi z počátku 18. století. Zvon se pohybuje ve směru délky lodě a využívá tak opory, kterou lodi poskytují věž a apsida.

Na zvonu je kromě dedikačního textu a reliéfu s námětem zvěstování Panny Marie dialog: "Zdrávas Maria, milosti plná, Pán Bůh s tebou"- " Ej děvka Páně, staniž mi se podle slova tvého", u zpodobnění donátorů zvonu klečících před krucifixem: "Tak Bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Sv. Jan Evange. v III. kap." u medaile s Kristovým poprsím: "Já jsem cesta, pravda i život, vzkříšení" a také "Ej beránek boží, jenž snímá hříchy světa. Ioh.I". Na obdélné plaketě s Kristen je napsáno:"Símě ženy potře hlavu hada" a také "Adam v ráji", na spodním kraji zvonu se volně nachází text:"Kristus umřel za hříchy naše, vstal z mrtvých pro ospravedlní naše." Ve věži jsou další dva malé zvony. 

dobrs-006.jpg

Zámek i hospodářské budovy byly zdobeny psaníčky. Brána z roku 1579 je dnes opravena a je chloubou obce. Zámek postupně upadal, byl přeměněn na sýpku, část na obydlí poddaných. Ze dvou věží byla ponechána je západní. Příkopy byly zasypány. Kdysi tu býval i špitál, ale pak nebyly prostředky. Roku 1780 byla zrušena zámecká zahrada, jsou tu jen zbytky ohradních zdí. 1838 je v předním křídle umístěna škola. Roku 1910 chodí do školy 320 žáků, V roce 1911 škola údajně vyhořela. Říká se, že jsou tu tři tajné chodby, které jsou dnes zasypány. Poslední majitel zámku Menšík (poč. dobrs-001.jpg20.st.) sebe nazýval posledním rytířem a na trzích a poutích v kraji se objevoval v brnění a na koni. Zpráva z 19.2.1936 v časopisu Večer: ...Na Dobrši usadil se před 19 lety, zakoupiv od Schwarzeberků část rozvalin asi za 1000 Kč. Stal se tak nástupcem rodu Koců z Dobrše. Za tu dobu vžil se nenapravitelný romantik plně v hradního pána. Bohužel snáší proto od svých spoluobyvatelů vesnice různé křivdy. Sedláci, kteří před jeho příchodem věnovali se beze vší úcty vybírání rozvalin, nemají ho v lásce. Proto, že hrad koupil a že u Památkového úřadu zakročil proti nešvaru... Srnce Hášu, patnácteráka, chová dosud v prvém patře svých komnat, v prostoře dost omezené, jak píše a zazlívá mu K.Weis ve svém právě vyšlém díle "Český jih a Šumava v písni"/dvojdíl 11-12/. Vstoupili jsme branami do nádvoří, dychtiví, s očima navrch hlavy, toužíce co nejdřív setkat se s rytířem. Silné,vyřezávané dveře, opatřené erbem a visitkou hradního pána se otevřely a z temna hradu vyklopýtal vousatý, bosý muž, vleka otep chvoji. Těsně před námi zakopl, až v kostech zapraštělo.“Sakra, málem bych si urazil palce“ prohlásil docela neosobně a nerytířsky, směje se na nás. Rytíř Menšík! Posunul široký, na jednom místě proražený slamák do týlu, vyklepl z vyřezávané dýmky popel a bodře nás uvítal. Za ním vyšla paní rytířka, rovněž bosa, v záplatované sukni, s hadrem v ruce a na schodech se mihlo několik rytířčat. Pozval nás do své residence.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Dobrš na Strakonicku

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář