Třípatrová kamenná věžová tvrz vznikla v Lošanech ve druhé polovině 14. století, zřejmě za kutnohorského patricije Vavřince Číšníka, doloženého v roce 1355. V roce 1410 získal Lošany patricij Haman Alder, zakladatel zemanské rodiny Alderů z Lošan, která zde sídlila 68 let. V roce 1478 koupil Lošany Jan Čabelický ze Soutic, který nechal zvýšit věž tvrze o 4. patro a ukončit ji sedlovou nebo polovalbovou střechou. Brzy po roce 1513 prodal zadlužený lošanský statek Prokop Čabelický městu Kutná Hora, které je vlastnilo až do roku 1918.

Za městské vlády byl ve druhé pol. 16. století vystavěn na jižní straně věže, v místech bývalého příkopu, nový obytný dům. Věž tvrze byla v 18. století, a znovu před rokem 1868, postižena požárem. Jelikož však byla využívána jako skladiště, byla vždy opravena. Obytný dům byl přestavěn ve 2. polovině 20. let 18. století (stromy na trámy byly pokáceny v letech 1723–24, na kamenném nadpraží, které je dnes druhotně vezděno do schodiště věže, je letopočet 1734) a znovu na konci 18. století. Ostatní budovy tvrze postupně zanikly a zachovaly se z nich v areálu dvora sklepy. V letech 1988–90 byla provizorně opravena a zastřešena věž.

 V roce 2002 koupila zanedbanou tvrz rodina Heldenburg a tak se po 489 letech dostává tvrz opět do majetku soukromé rodiny. Noví majitelé nechali ještě v témže roce zastřešit věž novou jehlancovou střechou krytou šindelem a na podzim roku 2007 zahájili zastřešení a postupnou konzervaci zdiva obytného domu tvrze. V roce 2009 se bohužel majitelé rozhodli tvrz prodat a za cenu 12 000 000 Kč hledají vhodného kupce.

Z tohoto důvodu také byly dočasně ukončeny všechny další práce na opravách.

Lošanská tvrz byla původně vodní tvrzí, jejíž dnes již zaniklé příkopy se plnily z rybníka, který se rozprostíral v prostoru před jižním průčelím mladší obytné budovy tvrze; rybník dnes připomíná pouze mělká prohlubeň zarostlá stromy.

Dominantní částí tvrze je gotická, čtyřpatrová hranolová obytná věž o rozměrech 8,2×8,3 metrů a výšce 17 metrů. Její zdivo je většinou postaveno z lomového kamene, pouze čtvrté patro bylo částečně dostavované z pískovce. Nároží zesiluje bosování z pískovcových kvádrů. Suterénní místnost je přístupná gotickým obloukovým portálem a sklenuta je valenou klenbou z 18. století, která nahradila původní gotický trámový strop, po němž se dochovaly zbytky trámů ve zdivu. Místnost přízemí je přístupná gotickým lomeným portálem a sklenuta je gotickou valenou klenbou. V druhém, třetím a čtvrtém patře pak byly vlastní obytné prostory majitelů tvrze.

Do místnosti prvního patra se původně vstupovalo od severu v místech dnešního okna, později byl z neznámých příčin přesunut vchod na současné místo ve východní stěně věže. Vstupní portál je gotický, lomený, se zbytky vpadlého pole a kladkových otvorů po padacím mostu do patra dnes již zaniklé budovy v sousedství věže. Jednotlivá patra pak byla oddělena pouze dřevěnými stropy a propojena dřevěnými schodišti. V severní stěně 2. patra se dochovalo okno se sedátky v nice, ostatní okna mají zachované kamenné okosené ostění. Zajímavá je obytná místnost ve 4. patře věže, kterou lze na základě nejnovějších poznatků interpretovat jako světnici s výdřevou z fošen (zřejmě svisle kladených), o čemž svědčí dochované kotvící trámy. Výdřeva byla odstraněna pravděpodobně již v raném novověku a stěny byly v místech výdřevy omítnuty. V severovýchodním koutě místnosti je zachováno topeniště, označené po průzkumu v roce 1986 za zbytky sopouchu krbu; při stavebně-historickém průzkumu v roce 2007 však nebyla existence krbu potvrzena, jako pravděpodobnější se ukazuje existence kamen. Součástí vybavení 4. patra byl prevet (záchod) v jižní stěně nad původním příkopem, po kterém se dochoval zazděný vchod. 

Při jižní straně věže se v místech zaniklého příkopu rozprostírá obytný dům ze 16. století, na jehož východní stěně se dochovalo původní číslování čp. 27 z doby vlády Marie Terezie. Tvrz je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34082/2–819. (http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/losany/tvrz)  

sousední čp. 1

statek rodiny Mašínů

Poslední majitelé tvrze plánovali po dokončení oprav její zpřístupnění a otevření muzea o historii památky a muzea odporu místních obyvatel (zejména rodiny Mašínových) proti totalitním režimům. V současnosti je však osud tohoto projektu ohrožen.

Lošany - tvrz bez střechy vyznačena šipkou, v levé horní části leteckého snímku z roku 1932 (foto švagr J. Mašína kap. Ctibor Novák) čp. 1 - statek rodiny Mašínů. Vlevo dole zřejmě rodný statek Václava Švédy, člena skupiny bratří Mašínů.

V tomto statku se narodil 26.8.1896 gen. Josef Mašín,

hrdina domácího odboje, popraven 30. 6. 1942

 část textu posledního dopisu pplk. Josefa Mašína: 

Drahé moje děti! 

posílám Vám poslední svůj pozdrav před svým odchodem na věčnost. Poslední má myšlenka platí jen Vám a to mne nejvíc tíží, neboť jste ještě dosud malé a potřebovaly byste mé největší péče. Bohužel Vás musím opustit. Dnes ještě nechápete vše, ale až budete starší, jistě mne pochopíte. 

Bojoval jsem za Vaší drahou vlast a národ proti odvěkým naším nepřátelům - Němcům, kteří naší vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat. V tomto boji jsem podlehl. Věřím však pevně, že naše svatá věc zvítězí.

....

Chlapci, mám ještě jedno přání. Jeden z Vás se ujme rodného statku. Ovšem, není to žádná podmínka. Nebudete-li mít chuti, nemusíte. Tím končím, mé nejdražší děti! Líbám Vás v duchu všechny, i s Vaší mamičkou. Buďte šťastni.

Váš milující otec. Vlasti zdar!

Když paní Vrňatová pročítala po osvobození manželovy motáky (Mašínův spoluvězeň), objevila v nich sdělení, že ve škvíře za zárubní cely č. 10 na Pankráci je ukryt tento Mašínův poslední dopis. Vyrozuměla správu věznice. A moták z roku 1942 byl po třech letech objeven.